|
|
Obraz Podkarpatské Rusi v díle Ivana Olbrachta (od reportáže k románu a novele)
Beníšková, Dagmar ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem Ivana Olbrachta a Podkarpatské Rusi. Po stručném přehledu historie zkoumaného území se autorka věnuje Olbrachtovu podkarpatskému pobytu a jeho vlivu na dílo. Sociální a politické podmínky zaostalého kraje podnítily spisovatele k napsání série reportáží, které vycházely v novinách, posléze i ve dvojím knižním vydání (Země bez jména, Hory a staletí). V reportážích si Olbracht připravil faktografický i epický základ pro své prozaické celky - Nikolu Šuhaje loupežníka a Golet v údolí (pro úplnost zmiňme i Marijku nevěrnici). Autorka se ve své práci věnuje tematickému rozboru reportáží, ve kterém pozoruje, jak Olbracht zmapoval již neexistující kulturu a společenství. Tento tematický nástin poté aplikuje i na zbojnický román a povídkový triptych. Tímto se snaží doložit Olbrachtovu metodiku, spočívající ve zvrstveném vyprávění, jež je založeno na dvou hlavních rovinách: faktografické (empirické) a legendární (básnické).
|
|
|
Dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhaje loupežníka
Mládková, Nela ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
SHRNUTÍ Co tedy můžeme vypozorovat srovnáním jednotlivých adaptací sledovaného tématu? Ve své diplomové práci s názvem Dramatizace Olbrachtova románu Nikola Šuhaj loupežník jsem se zaměřila především na divácky nejoblíbenější a dle mého názoru též nejkvalitnější adaptace tohoto Olbrachtova románu. První kapitola je věnována Olbrachtovu románu, konkrétněji genezi tématu Nikoly Šuhaje loupežníka, jemuž předcházela skutečná událost, ohlasům na toto literární dílo, které získalo v roce 1933 státní cenu za slovesné umění, prolínání mýtu s realitou, jazykovému a stylovému zpracování románu a jeho hlavním postavám. Olbrachtova Nikolu Šuhaje loupežníka považuji za jeden z klenotů české literatury 20. století. Téma tohoto díla je kvalitním a oblíbeným základem pro další zpracování už proto, že vypráví poutavou legendu o skutečné historické postavě a odehrává se v kraji, který na nás Evropany působí exoticky jak svou přírodou, tak svou kulturou. Druhá kapitola pojednává o díle Petra Ulrycha inspirovaném Olbrachtovým románem. Prvním Ulrychovým projevem vytvořeným na motivy této literární před- lohy bylo monotematické LP Nikola Šuhaj loupežník (vydané roku 1974) s třinácti písněmi, které autor o rok později za pomoci textaře a muzikanta Ladislava Kopec- kého a režiséra Jána Roháče převedl do scénické podoby. K...
|
|
|
Obraz Podkarpatské Rusi v díle Ivana Olbrachta (od reportáže k románu a novele)
Beníšková, Dagmar ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem Ivana Olbrachta a Podkarpatské Rusi. Po stručném přehledu historie zkoumaného území se autorka věnuje Olbrachtovu podkarpatskému pobytu a jeho vlivu na dílo. Sociální a politické podmínky zaostalého kraje podnítily spisovatele k napsání série reportáží, které vycházely v novinách, posléze i ve dvojím knižním vydání (Země bez jména, Hory a staletí). V reportážích si Olbracht připravil faktografický i epický základ pro své prozaické celky - Nikolu Šuhaje loupežníka a Golet v údolí (pro úplnost zmiňme i Marijku nevěrnici). Autorka se ve své práci věnuje tematickému rozboru reportáží, ve kterém pozoruje, jak Olbracht zmapoval již neexistující kulturu a společenství. Tento tematický nástin poté aplikuje i na zbojnický román a povídkový triptych. Tímto se snaží doložit Olbrachtovu metodiku, spočívající ve zvrstveném vyprávění, jež je založeno na dvou hlavních rovinách: faktografické (empirické) a legendární (básnické).
|
|
|
Pojetí mýtu u Thomase Manna a Olbrachtovy podkarpatské prózy
Zitová, Olga ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Diplomová práce se zabývá pojetím mýtu v díle Thomase Manna a Ivana Olbrachta. S ohledem na tertium comparationis, kterým je mýtus, jsou rozebírány Mannovy romány Josef a bratří jeho a Doktor Faustus a Olbrachtovy prózy Nikola Šuhaj loupežník a Golet v údolí. Koncepce obou autorů jsou srovnávány jak v rovině genetické, která zahrnuje možné působení tetralogie na Olbrachtovo dílo, tak typologické. Zde spadají analogie nezávislé na přímém vlivu. Práce je metodologicky založena na interpretaci fikčních textů a jejich průběžné komparaci s přihlédnutím k literárněhistorickému kontextu a kulturněhistorickému pozadí doby. O přímém vlivu Thomase Manna na Olbrachtovo dílo lze uvažovat u obou próz, a to především v některých detailech. Byla nalezena také řada analogií, které dokládají blízkost obou autorů, ale zároveň nepopírají to, že byl Olbracht samostatnou tvůrčí osobností. Specifické užití mýtu u obou autorů souzní s dobovou tendencí v moderní literatuře.
|
|
|
Dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhaje loupežníka
Mládková, Nela ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
SHRNUTÍ Co tedy můžeme vypozorovat srovnáním jednotlivých adaptací sledovaného tématu? Ve své diplomové práci s názvem Dramatizace Olbrachtova románu Nikola Šuhaj loupežník jsem se zaměřila především na divácky nejoblíbenější a dle mého názoru též nejkvalitnější adaptace tohoto Olbrachtova románu. První kapitola je věnována Olbrachtovu románu, konkrétněji genezi tématu Nikoly Šuhaje loupežníka, jemuž předcházela skutečná událost, ohlasům na toto literární dílo, které získalo v roce 1933 státní cenu za slovesné umění, prolínání mýtu s realitou, jazykovému a stylovému zpracování románu a jeho hlavním postavám. Olbrachtova Nikolu Šuhaje loupežníka považuji za jeden z klenotů české literatury 20. století. Téma tohoto díla je kvalitním a oblíbeným základem pro další zpracování už proto, že vypráví poutavou legendu o skutečné historické postavě a odehrává se v kraji, který na nás Evropany působí exoticky jak svou přírodou, tak svou kulturou. Druhá kapitola pojednává o díle Petra Ulrycha inspirovaném Olbrachtovým románem. Prvním Ulrychovým projevem vytvořeným na motivy této literární před- lohy bylo monotematické LP Nikola Šuhaj loupežník (vydané roku 1974) s třinácti písněmi, které autor o rok později za pomoci textaře a muzikanta Ladislava Kopec- kého a režiséra Jána Roháče převedl do scénické podoby. K...
|
|
|
Dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhaje loupežníka
Mládková, Nela ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Tématem rigorózní práce s názvem Dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhajeloupežníka je zaměřena na sekundární život Olbrachtovy prózy na českých jevištích, ve filmu i v jiných médiích. Výklad směřuje od rekapitulace okolností vzniku a prvotní recepce románu a od jeho rozboru po stránce žánrové, jazykové, stylové a kompoziční k analýzám jeho jednotlivých dramatizací, především z pera Petra Ulrycha (LP Nikola Šuhaj loupežník, 1974; Nikola Šuhaj loupežník, Ateliér 1975; Koločava, Městské divadlo Brno 2011) nebo Milana Uhdeho (Balada pro banditu, Divadlo na provázku 1975 a 2005; film 1978). Zvláštní pozornost je věnována skutečnosti, že klíčové dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhaje loupežníka při úpravách pro divadlo pracovaly s hudbou a písněmi a využívaly je jako výrazový prostředek umocňující lyrické pasáže a umožňující transportovat poetiku literární předlohy do soudobé, jevištně působivé divadelní podoby. Cílem je ukázat, jakými cestami dramatizátoři a inscenátoři přesouvali příběh Olbrachtova románu do odlišných společenských situací (i jiných kultur), přičemž jej usilovali využít k vyslovení aktuálních problémů své doby a vyjádření životního pocitu vlastní generace.
|
host ::
RSS.